- úhel mezi dorzální stěnou a chodidlovou plochou je 50o na hrudních a 55o na pánevních končetinách
- úhel mezi rohovou stěnou a chodidlovou plochou v místě největší šíře kopyta je 80 – 85o a je na vnější i vnitřní straně stejný
- hrany patkové jsou rovnoběžné s dorzální plochou rohové stěny
- hrany patkové jsou kratší než dorzální plocha o 2/3 na hrudních a ½ na pánevních končetinách
- chodidlový okraj rohové stěny je na předním kopytě přibližně kruhovitý a na zadním kopytě více oválný
- je vyšší a delší
- stěna v místě největší šíře kopyta je kolmější
- chodidlo je více klenuté
- střel je užší a delší
- postranní rýhy střelové jsou hluboké
- je nižší
- stěna v místě největší šíře kopyta je šikmější
- chodidlo je plošší
- střel je široký a velký
- úhel mezi rohovou stěnou a chodidlovou plochou v místě největší šíře kopyta je
- na vnitřní polovině kopyta menší než 80o (je šikmější)
- na vnější polovině kopyta větší než 80o (je kolmější až šikmo dovnitř)
- vnitřní polovina kopyta je větší než vnější
- největší zatížení je na vnější polovině kopyta
- na vnitřní polovině kopyta větší než 80o (je kolmější až šikmo dovnitř)
- na vnější polovině kopyta menší než 80o (je šikmější)
- vnější polovina kopyta je větší než vnější
- největší zatížení je na vnitřní polovině kopyta
- je vyšším stupněm kopyta sbíhavého a rozbíhavého
- jedná část stěny je vypouklá a protilehlá je vydutá
- úhel mezi dorzální stěnou a chodidlovou plochou je menší než 50o
- úhly mezi rohovou stěnou a chodidlovou plochou v místě největší šíře kopyta jsou menší než u kopyta pravidelného
- hrany patkové jsou podsunuté
- hrany patkové jsou nižší než u pravidelného kopyta
- rohové chodidlo je užší
- střel je silnější
- kopyto je často úzké v patkách
- největší zatížení je v zadní části kopyta
- úhel mezi dorzální stěnou a chodidlovou plochou je větší než 55o
- úhly mezi rohovou stěnou a chodidlovou plochou v místě největší šíře kopyta jsou větší než u pravidelného kopyta
- hrany patkové jsou vyšší než u pravidelného kopyta
- kopyto je při korunkovém okraji téměř stejně široké jako při chodidlovém okraji
- chodidlová plocha je vyhloubenější, střel je menší a uložen výše mezi rozpěrkami
- největší zatížení je v přední části kopyta
- dorzální plocha rohové stěny je téměř kolmo k zemi a je mírně vypouklá
- hrany patkové jsou rovnoběžné s dorzální stěnou,ale jsou nápadně nízké
- chodidlová plocha je nahoru vydutá
- střel je hodně vyvinut
- největší zatížení kopyta je v zadní části
- chodidlový okraj v jedné z postranních částí kopyta je téměř přímočaře zkrácený, takže
- přímka spojující tuto část chodidlového okraje s protilehlou části patkovou je kratší než přímka spojující druhou postranní část chodidlového okraje s rotilehlou částí patkovou
- chodidlová plocha rohového pouzdra je rovná bez vyklenutí
- rohový střel prominuje pod úroveň chodidlového okraje rohového pouzdra
plné kopyto
- chodidlová plocha rohového pouzdra je vypouklá
- prominuje se střelem pod úroveň chodidlového okraje rohového pouzdra
Porucha kontinuity rohové stěny probíhající ve směru rohových rourek.
Klasifikace podle hloubky:
- povrchový – postiženy jsou jen zevní vrstvy rohoviny
- pronikající – porucha souvislosti rohoviny zasahuje až na škáru
Klasifikace podle polohy:
- přední rozštěp
- postranní rozštěp
- rozštěp patkové části stěny
klasifikace podle rozsahu:
- rozštěp korunkového okraje
- rozštěp nosného okraje
- rozštěp probíhající
Et + Pg:
Tvrdá a drobivá rohovina + silné roztahování korunky při velkém zatížení jedné poloviny kopyta
- rozevřený postoj
- krátká, úzká,nebo široká podkova
- příliš sevřené rozpěrky
- rychlý pohyb na tvrdém podkladu
- neošetřená poranění korunky
nebo
Natržení rohové stěny u chodidlového okraje u nepodkovaného koně
Přerušení tvorby rohoviny při ztrátě substance v korunkové škáře
- prasklina korunkové rohoviny ve směru rohových rourek
- stálý protilehlý pohyb ploch rohoviny v rozštěpu při mechanismu kopyta
- trvalé mechanické dráždění škáry
- ztížení tvorby rohoviny
- rozštěp se nemůže zhojit srůstem okrajů rozštěpu
- může se zhojit jen nárůstem nové rohoviny od korunky
Te:
Odstranění příčin + zvládnutí pododermatitidy.
Úprava kopyta tak, aby bylo pravidelně zatěžováno.
Zámková podkova = podpora více zatížené stěny.
Seříznutí nosného okraje v místě rozštěpu, aby neležel na podkově = eliminace vertikálně působících tlakových sil.
U povrchového rozštěpu – zrašplování rohoviny až na neporušenou vrstvu.
U pronikajícího rozštěpu – ablace podminované rohoviny, oplach škáry antiseptikem, tlakový obvaz.
Porucha kontinuity rohové stěny probíhající napříč ke směru rohových rourek.
Defekt rohové stěny sahá jen do ochranné vrstvy nebo až na škáru (pak se komplikuje pododermatitidou)
Et+Pg:
Původ doupěte je vždy na korunce.
- traumatické uvolnění obruby nebo uvolnění obruby po provalení hnisu
- přerušení kontinuální tvorby rohoviny
- po odeznění příčin se korunková škára pokryje tenkou vrstvou rohoviny
- defekt se nárůstem rohoviny posouvá k nosnému okraji
- vznikne-li zánět rohoviny – kulhání
Doupě nezasahující na škáru nevyžaduje ošetření – může se vyplnit tmelem.
Doupě zasahující na škáru:
- poloměsíčitá ablace
- lokální aplikace antiseptika
- tlakový obvaz
Štěrbina mezi rohovým chodidlem a rohovou stěnou v bílé zoně.
Drobivá a suchá rohovina
+
macerace bílé zóny
porucha vzájemných vztahů v chodidle
(úzká podkova, dlouhý nosný okraj u nepodkovaných plochých kopyt, patologický růst rohoviny u schvácených kopyt)
- vzniká dutina v bílé zóně
- do ní vniká špína a zaklíňují se kamínky
- ty tlačí na škáru a mohou ji zraňovat
- pododermatitida – kulhání
Pokud pacient nekulhá
- vyčištění dutiny
- vetření dřevitého dehtu
- vyplnění koudelí
- široká podkova
Pokud pacient kulhá
- léčení pododermatitidy
...
kasatka